Za koho zdravotní pojištění platí stát?

Zdravotní pojišťovna musí každý měsíc obdržet platbu od svého pojištěnce. Buď přímo od něj nebo prostřednictvím zaměstnavatele nebo státu. Platbu však musí obdržet vždy. Stát platí zdravotní pojištění za vybrané kategorie občanů.

OBZP musí platit 1080 Kč měsíčně

Pokud člověk nepracuje (a pojistné za něj neodvádí zaměstnavatel) nebo není OSVČ (osobou samostatně výdělečně činnou) a neplatí si sám zálohy na pojistné a není zařazen do žádné kategorie, za kterou platí pojistné stát, tak je u své zdravotní pojišťovny veden jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů). To pro něho znamená, že si musí pojistné platit každý měsíc sám. V letošním roce to je jako v roce 2008 částka ve výši 1080 Kč měsíčně. Nejčastěji jsou OBZP občané, kteří se neregistrovali na úřad práce nebo byli sankčně vyřazeni a dále studenti starší 26 let. Nejít se registrovat na úřad práce je tak krajně nerozumné a finančně ztrátové. I když občan má domluvenou práci za měsíc a kvůli měsíci nechce chodit po úřad práce, tak by to měl učinit. Nejenom že nedostane za ten měsíc podporu v nezaměstnanosti, ale ještě bude muset zaplatit zdravotní pojištění ve výši 1080 Kč.

Za koho platí pojistné stát

Počet státních pojištěnců neustále roste. Hlavním důvodem je zvyšující se počet důchodců. Za tyto pojištěnce dostávají pojišťovny nejmenší platbu. V letošním roce dostávají pojišťovny za každého pojištěnce od státu cca. 677 Kč. V důsledku ekonomické krize, kdy je ve zdravotnictví nedostatek financí, se uvažuje o zvýšení platby za státní pojištěnce od ledna příštího roku na 790 Kč. Pojišťovny se snaží o zvýšení především výdělečně činných pojištěnců, kteří jednak nejméně čerpají zdravotní péči a jednak odvádí do systému nejvíce. Pro pojišťovnu jsou tak zpravidla „ziskoví“. Naopak státní pojištěnci čerpají zdravotní péči nejvíce. Pro pojišťovnu jsou tak zpravidla „ztrátoví“. Stát platí pojistné především za tyto občany:

• nezaopatřené děti

Za nezaopatřené děti se pro účely zdravotního pojištění považují děti do skončení povinné docházky a dále jestliže se soustavně připravují na budoucí povolání, nejdéle však do věku 26 let.

• uchazeče o zaměstnání

Uchazečem o zaměstnání se člověk po skončení pracovního poměru nestane automaticky. Je potřeba dojít na místně příslušný úřad práce a požádat o zařazení do evidence.

• důchodce

Stát platí zdravotní pojištění za starobní důchodce, invalidní důchodce, částečně invalidní důchodce a poživatele vdovského a sirotčího důchodu. Pojištění je placeno od doby přiznání důchodu až do doby, kdy je důchod odejmut (např. v případě, že poživatel předčasného důchodu začne znovu pracovat).

• příjemce rodičovského příspěvku, ženy na mateřské dovolené a ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství – vše dle předpisů o nemocenském pojištění

Ve všech těchto případech se jedná o dobu pár týdnů před porodem až max. do doby 4 let věku dítěte (maximální doba, po kterou lze v Česku pobírat rodičovský příspěvek).

• osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o 1 dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku

Podmínkou, aby byl občan zařazen do této kategorie, je, aby se jednalo o celodenní péči. Dítě tak může chodit do mateřské školy pouze max. na 4 hodiny denně. Pokud již chodí do školy, tak po dobu trvání vyučování.

• osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby (stupeň II až IV) a osoby pečující o tyto osoby, dále osoby pečující o děti do 10 let i s lehkou závislostí (stupeň I)

Stupeň závislosti se posuzuje dle zákona č. 108/2006 Sb. (o sociálních službách).

• další (např. osoby pobírající dávky v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, mladiství umístění ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody…)

Všechny důležité informace o zařazení pojištěnce do příslušné kategorie je potřeba vždy oznámit do 8 dní (zákonná lhůta). Za nesplnění oznamovací povinnosti může být pojištěnci udělena pokuta až do výše 10 tisíc korun.

Pramen: zákon č. 592/1992 Sb. v platném znění, Finexpert